Drápavka Hbitá

(pernix hymenochirus)
Drápavka Hbitá patří do skupiny vejcorodých tvorů. Hodnocení dle IQC je spekulativní, jelikož patří do rozhraní zplozence i šelmy. Zcela jistá je její kategorie IRDC, a to je XXXX, tudíž se jedná o zcela neochočitelného tvora. Drápavka žije v Latinsko-amerických džunglích, kde se vyskytuje nejběžněji v kamenných jeskyních či, jak je v tom v oblastech Peru, Bolívie, Chile a Ekvádoru, v hloubi starověkých chrámů, které zde zůstaly po vyspělé incké civilizaci. U některých kouzelníků, převládá názor, že tito tvorové procitli k životu, právě díky inckým kouzelníkům, jakožto strážci jejich chrámů.

Drápavka, jak už název napovídá, má na konci paží a nohou velké oranžové či krvavě rudé drápy, dosahující délky až 3 stop a díky svému velmi pevnému povrchu, jsou Drápavky schopny velmi hbitého a rychlého pohybu i po nerovném povrchu. Kůže tohoto tvora vypadá jak po onemocnění malomocenstvím – kůže je bílá, místy s oranžovými fleky. Hlava je hranatá a protáhla s rudými výrůstky na vrcholu hlavy, připomínající krátkou péřovou čelenku. Celkovou strukturou těla je trochu podobná Pětinohovi, avšak se 4 nohama. Celková výška je od zadních až k předním nohám 6 stop, avšak při běhu dosahují rozměry rozpětí nohou až 16 stop. Váha se pohybuje kolem 50 až 70 kilogramů.

Jedná se o masožravce, který nepohrdne ničím, co se hýbe, tudíž ani člověkem. Loví vždy v noci, kdy se vydá ze svého úkrytu hledat kořist. Jakmile kořist zahlídne, přiblíží se co nejblíže, a pak se pokusí oběť doběhnout a zabodnout do ní své drápy. Po úspěšném usmrcení oběti ji začne trhat svými 40 zuby, z kořisti zbudou jen drápy, vlasy a kosti. Jediné co budoucí oběť může na přítomnost tohoto tvora upozornit dřív než jím protnout její drápy je možnost zahlédnout její rudě zářící oči, či zaznamenat jakýsi hnilobný pach. Jedinou šancí přežít je pak urychlené vyvolání světla (nikoliv ohně) jelikož Drápavky mají oči přizpůsobeny pouze pro tmu a na světle tak nevidí prakticky nic

Drápavky se páří jednou do roka v období sucha, kdy jsou nejméně nebezpečné, jelikož jsou ukryty hluboko v jeskyních. Samičky kladou 5 až 8 vajec, ze kterých se vyklubou mláďata zhruba po 3 měsících. Ačkoliv jsou Drápavky velmi nebezpečné, patří do kategorie ohrožených tvorů, neboť jsou vybíjeny kvůli jejich drápům, jejichž prach se používá do všech lektvarů odpuzující kouzla, protože mají silné protimagické účinky.