Ledový Princ

Osud se umí do očí smát,
ale i do uší nahlas řvát.
Jednu chvíli smutná písmena ťukáš,
a pak na stejné věty koukáš.
Když slunce se slzami zachází,
stín ledového prince přichází.
Tu jedna rána, tu druhá za ní,
bez pohledu, bez zaváhání.
Ledový princ saň zlou ubíjí,
kojoti nad hostinou zavyjí.
Tu však ta zlá saň změnila se,
v ženu bledou, s ranou v pase.