Jasně a stručně

Jmenuji se Nia Wolf. Pocházím z České republiky, kde v současné době i žiji. Vystudovala jsem ekonomii, historii a kulturu, přičemž mým hlavním bodem zájmu jsou starověké kultury, zejména jejich písmo a náboženství. Ráda se proto učím nové jazyky, v současné době se jakž takž dorozumím pěti jazyky, které bych ráda rozšířila o další, zejména o norštinu, arabštinu a staroegyptštinu. Kromě těchto koníčků mě rovněž baví kreslit, malovat, fotografovat, psát a překládat.

Budiž kresba

Jelikož mi chybělo výtvarné nadání, ačkoliv jakékoliv čmárání tužkou mě velmi bavilo, omezovala se má tvorba spíše na školu, kde jsem si zdobila obálky sešitů a překreslovala obrázky z učebnic, tehdy měly hlavní slovo fixy. Změna nastala s příchodem počítačů. Kromě obyčejného malování jsem se později, díky svému skvělému bratrovi, prokousala k propracovanějším grafickým programům. Ukázal mi základní kroky pro tvorbu v programech, jakými byly Corel Draw, Art Rage či Adobe Photoshop. Přibližně ve 13 letech jsem v Corelu vytvořila svoji první animaci. Znázorňovala prostého panáčka, který zjistil, že náboženství jsou vesměs všechna stejná. Bohužel nejspíše zůstala uvězněna na rozbité disku. Tehdy byla v dětském světě velmi rozšířena Pokémonománie, které jsem tehdy rovněž propadla. Konečně jsem měla téma na kreslení. Začala jsem kreslit vlastní vymyšlené Pokémony, překládat písničky a urputně jsem snažila se dohrát Pokémon Red s velmi chabou slovní zásobou angličtiny. Po prvních krůčcích v hlubinách internetu jsem objevila nádherné obrázky, která vytvořila Akela Taka. Krátce poté, co jsem pronikla do komunity pokémoních fanoušků, mi byla nabídnuta „práce“ redaktorky pokémoního webu jménem Grep-a-Fruit. Tehdy také započala má spisovatelská kariéra pod přezdívkou Grovyle. Naše redakce, tvořené čtyřmi redaktory (Kamahl, Blazkovicz, Benda_11), se snažila přinášet novinky a zajímavosti z pokémoních her a seriálu. Kromě psaní jsem dostala na starosti i tvorbu lehké grafiky – bannery. Později podobný pokémoní web, TeamAero, vyhlásil soutěž, do které bylo třeba zaslat vlastnoručně vytvořený úvodní obrázek pro jejich webové stránky. Vybrali můj návrh a rovnou mě požádali o vytvoření dalších bannerů, ikon atd.

Tehdy už jsem začala tvořit vlastní obrázky založené na bitmapové tvorbě a prezentovala je na stránkách České Pokégalerie, tehdy už pod přezdívkou Nia Wolf, to se psal rok 2006. Příliv kritiky a tvorba nadaných kreslířů mě neustále popoháněla vpřed. Zpočátku začátečnické chyby se začaly pomalu vytrácet. Učila jsem používat stíny, odrazy a perspektivu. Rovněž jsem vstoupila „do učení“ Black Diaraikii, která mi vštípila základy kresby zvířecí anatomie. Začala jsem také experimentovat s různými druhy grafiky. Tehdy jsem odstartovala sérii zvanou PokéMovies, ve které jsem kombinovala plakáty známých filmů s domalovanými Pokémony coby herci. Protože měla tato série velký úspěch, přicházela jsem s dalšími projekty, jako byly PokéDocument, Pokimals, Chibittos a PokéReal. Mezi projekty se sem tam našel čas i na nějaké ty obrázky na přání. To už jsem se přesunula i na DeviantArt, kam jsem mohla přidávat i nepokémoní obrázky. Zatímco doma převládala tvorba na počítači, ve škole to byla hlavně kresba tužkou během hodin chemie a fyziky. Toto tvořivé období trvalo zhruba čtyři roky, po něm si většinu volného času zabrala škola a osobní život. Také Pokémoní komunita značně ochladla a najednou nebyl čas ani inspirace pro další tvorbu. Naštěstí jsem tehdy dostala svůj úplně první foťák. Zatímco dnes má foťák každý, kdo vlastní nějakých kus elektroniky, ale o pár let dříve tak běžný nebyl. Nenadálá možnost zachytit zajímavé momenty, jsem přesedlala na nový koníček. Tím bylo hlavně focení zvířat, ať už v Zoo, či v přírodě. Více jsem se zaměřila na úpravu fotek a jejich vylepšování. No a u toho jsem zůstala dodnes. Přestože se má písemná či grafická tvorba nikdy ani nepřiblížila skutečným mistrům, mapuje důležitý úsek mého života. Díky ní jsem se seznámila s mnoha nadanými lidmi, objevila jsem řadu různých způsobů, jak se svou fantazií a nápady ukázat ostatním.

Píšeš, píšu, píšeme…

Zatímco ke kreslení stačí jen tužka a fantazie, k psaní je třeba navíc umět číst a psát. Není proto divu, že první literární kousky se objevili až na ZŠ. Psal se rok 2001, když jsem se stala součástí školního časopisu. Těžko říct, co vlastně bylo, naplní tohoto kroužku navíc, protože se má tehdejší tvorba nedochovala. Po seznámení s angličtinou mě napadlo překládat anglické texty pokémoních písní, tehdy pouze se znalostí základních frázích a malým slovníkem. Naštěstí jsem měla dost soudnosti, abych je nikde nepublikovala, jelikož kvalita byla velmi…bídná. Po přechodu na SŠ jsem začala psát recenze na hry a překládat novinky o Pokémonech pro stránku Grep-a-Fruit. Sem tam jsem si pro radost psala i básničky. Jelikož na SŠ nebyl školní časopis, napadlo mou spolužačku Nora založit vlastní školní časopis. Bylo mi ctí, že mě do tohoto projektu pozvala a dala dohromady první redakci. Malá skupinka středoškoláků se každý měsíc snažila dát dohromady obsah, který by pobavil studenty, nudící se o přestávkách. Časem však rostlo napětí mezi redaktory, které skončilo změnou vedením. Pod vedením nového, aktivnějšího, ale o to více ambicióznějšího šéfredaktora, se začala redakce rozpadat. Původní redaktoři raději odešli, a ti co zůstali, byli vystrnaděni později, mezi nimi jsem bohužel byla i já. O pár měsíců později změnilo vedení školy časopis na školní projekt, který připadal vždy jedné třídě. To mě velmi otrávilo a odradilo od dalšího psaní. Ale přeci jen jsem se ještě pokusila navrátit do světa žurnalistiky psaním recenzí na hry pro Emag. Nedalo se však nic dělat, blížící se maturita a přijímačky vydali i psaní stopku. V současné době už píši recenze pouze na různé produkty, aby lidé věděli, co se vlastně chystají koupit. Místo tvůrčího psaní jsem se více zaměřila na překládání z angličtiny do češtiny. Bylo to hlavně z důvodu, že někteří lidé kolem mě neuměli anglicky a já jim chtěla s tímto problémem pomoci. V roce 2010 jsem začala s překladem herního komiksu na motivy hry Half-Life. Ten jsem dokončila o tři roky později a mezitím jsem se pustila i do překladu zahraničních komiksů, které v ČR nikdy nevyšly a nejspíše ani nevyjdou. Celkem se jednalo o deset komiksů, kde vystupovaly mé oblíbené postavy. Od komiksů jsem odbočila i překladu seriálu. Ve spolupráci s Tvrzňou jsme připravili titulky pro druhou řadu kresleného seriálu Ultimate Spider-Man. V současné době kombinuji překlad a psaní pro tvorbu stránek zaměřených na komiksy.

Těší mě, Nia Wolf

Proč si vlastně říkám Nia Wolf? Je to celkem prosté. Mé jméno by bylo v zahraničí velmi těžko vyslovitelné, a jelikož internet je polem mezinárodním, zvolila jsem si na výslovnost přátelštější přezdívku. První část vznikla odvozením od přezdívky hrdiny ve filmu Matrix, který byl ve své době kultovní záležitostí (ačkoliv jsem u něj vždy usnula). Pak jsem jej zkombinovala se svojí druhou přezdívkou a od roku 2006 tvoří jeden celek. Přestože jsem ji vymyslela zcela od píky, stejně čas od času potkám na internetu někoho, kdo buď podobnou, nebo stejnou přezdívku. Zdá se, že unikátní přezdívka snad už nemůže ani existovat :).

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat všem lidem, kteří mi pomohli posouvat se vpřed. Jmenovitě:
Akela Taka, APhoenix, Ashelinka, Athelin, b.dragon, Benda_11, Berry Umbreon, Black Diaraikia, Blazkovicz, Blue Charizard, En-Cu-Kou, FireAnne, Charla, Chudst, Jupiter-SG, Laprásek, Lausien, Morx, Nora Sakchmet, Ollienek, Pardiska, Síbork, Tajemná Ninetales, Tvrzňa, Vitani, Voltorb…